Vše je o penězích a vše je drahé. Studium na naší fakultě je zatím stále pro studenty bezplatné, nicméně do kontaktu s penězi se při něm lze dostat velmi často. Jak to ale na fakultě je s těmi penězi? Kolik jich máme a kde se berou?

Podívejme se nejprve na to, jakým způsobem je rozpočet na fakultě sestavován. Na naší fakultě je tento úkol svěřen ekonomickému oddělení v čele s Ing. Schmidtovou, přičemž toto oddělení spadá pod tajemníka fakulty. Sestavování rozpočtu reflektuje nejrůznější priority a kategorie vyjednané v průběhu roku jak na kolegiu děkana, tak případně na akademickém senátu. Jakmile je návrh rozpočtu připraven, putuje k projednání na kolegium děkana. Zde získá podobu, která již jde přímo do akademického senátu, kde se jej nejprve zhostí ekonomická komise a pak až zasedání akademického senátu, které návrh finálně schvaluje. Rozpočet tedy představuje položku v nedlouhém seznamu věcí, jež akademický senát schvaluje přímo a nejedná se tak pouze o vyjádření postoje.

Rozpočet, který projde tímto procesem, je již skutečně účinný a lze podle něj hospodařit. Tento proces, ač má kroků několikero, není jediným důvodem, proč se rozpočet zpravidla schvaluje až v dubnu. Přičinění na tomto má i fakt, že je každý rok potřeba počkat nejprve na uvolnění financí z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Tyto peníze však stále nejdou fakultě, neboť je ještě třeba počkat na jejich rozdělení univerzitou. Ta peníze přerozdělí fakultám a něco si nechá sám rektorát, či další součásti univerzity.

Popisování všech zákoutí rozdělování univerzitních peněz mezi fakulty se zde vyhneme, neboť by na to nebyl třeba jen samostatný článek, ale nejspíše i samostatný časopis. To zásadní pro nás je fakt, že peněz z univerzity v letošním roce přiteče o přibližně milion a půl méně, což je situace příznivější, než se obávalo. Už jenom z důvodu snižování počtu přijímaných studentů se určitý pokles dal očekávat, neboť počet studentů je stále významnou položkou při uvolňování prostředků.

V rámci univerzity pak naše fakulta rozpočtově spadá do podprůměru, což je dáno mimo jiné tím, že koeficient ekonomické náročnosti je stanoven na úroveň nejnižší možnou, tedy jedna. K výuce práv zkrátka nejsou potřeba žádné drahé laboratoře nebo technika, jako je tomu například na první lékařské, matfyzu či přírodovědě, jejichž rozpočty jsou mnohonásobně vyšší. S tímto přirozeně není tak těžké souhlasit, a aspoň to s sebou přináší nižší poplatky za delší studium. To se sice zas odráží ve stipendijním fondu, nicméně o tom až dále.

Rozpočtové kapitoly

V první polovině roku – alespoň do dubna – se tedy jede dle určitého „rozpočtového provizoria“ a tak nějak se doufá, že na ony výdaje pak reálně budou peníze. Očekávání je to zpravidla oprávněné, neboť rozpočet se každoročně liší pouze v řádu jednotek procent. Každopádně různé větší výdaje a investice jsou běžně realizovány až v druhé polovině roku. V rozpočtu, který je zpravidla stavěn na kladnou nulu, může však pár vrásek vyskočit s každým snížením. Obzvláště když je fakulta v situaci, kdy je investičních záměrů celá řada.

Tradičně nejvyšší položkou rozpočtu jsou mzdy. Čisté mzdy a odměny „spolknou“ každoročně přibližně polovinu celého rozpočtu. Přihlédneme-li k tomu, že fakulta má být především o lidech, tak je to logické a co se poměru vzhledem k celkovým nákladům týče, jedná se o téměř totožná procenta jako na právnické fakultě brněnské (s tím rozdílem, že v případě Brna se to dočtete v mnohem lépe vypracované výroční zprávě).

Jelikož podíl mzdových nákladů spíše nikoho nepřekvapí, podívejme se na pár položek, jejichž výši by člověk možná neodhadoval. Kupříkladu jenom spotřeba energií v budově přišla v minulém roce přibližně na čtyři a půl milionu korun, což je stále výsledek skoro o čtvrtinu nižší, než s jakým počítal rozpočet. Nicméně stížnosti na to, že je na fakultě zima, se objevily i ve studentské anketě. V tomto ohledu můžeme poděkovat vyučujícím, kteří se podílejí na programu PRVOUK, neboť více než polovina těchto nákladů byla zaúčtována právě pod tento projekt financovaný zvlášť z univerzity.

Studentům z kurzů celoživotního vzdělávání pak můžeme být vděčni za více jak osm miliónů korun. Další milión lze nalézt po srovnání nákladů a výnosů spojených s přijímacím řízením. Občerstvení při různých příležitostech naproti tomu doslova spolkne kolem sto padesáti tisíc ročně, což je jen trochu méně, než na kolik přijdou bankovní poplatky.

Jak již bylo řečeno, tak fakultní rozpočet je stavěn jako vyrovnaný. Když se hospodářský výsledek octne v přebytku, tak to naší fakultě stejně příliš nepomůže. Všechen zisk totiž putuje k univerzitě na splácení dluhu, který u ní máme. Před řadou let skončilo hospodaření fakulty přibližně tři milióny v mínusu, a právě tento dluh je splácen z našeho přebytku. Takže je samozřejmě lepší peníze vždy nějak investovat, než je vracet univerzitě.

Stipendijní fond

Prospěchové stipendium je jedním z vážných důvodů k tomu, aby student zaplakal nad získanou trojkou či čtyřkou u zkoušky. Dle univerzitního předpisu je prospěchové stipendium vypláceno deseti procentům studentů s nejlepším studijním prospěchem, a to právě ze stipendijního fondu. Spolu s prospěchovým stipendiem tento fond pokrývá rovněž stipendia účelová (do kterých spadá i soutěž SVOČ a pomvědi), stipendia doktorská a nakonec počítačový dozor. Na straně příjmové je seznam o poznání tenčí, neboť je tvořen poplatky za delší a další studium (poplatek za další studium je však nyní již stanoven na 0,- Kč). Pro upřesnění, poplatek za delší studium platí studenti, kteří přetahují standardní dobu studia a poplatek za další studium platili studenti studující navzdory tomu, že již jedno studium dokončili. Stipendijní fond pak tvoří uzavřený systém, který má pevně dané příjmy a lze jej využít pouze uvedeným způsobem – na stipendia.

Ti, kteří na fakultě jsou již nějakou tu dobu, si mohli všimnout, že poslední prospěchové stipendium bylo o poznání nižší než v předchozích obdobích a kleslo na 14 000,- Kč. Důvodem není snaha demotivovat studenty od dobrých známek, ale fakt, že právě stipendijní fond velmi rychle vysychá. Zatímco ještě v roce 2013 bylo v tomto fondu více jak dvanáct miliónů korun, nyní je to jen něco kolem tří a půl miliónu. Což s ohledem na to, že v minulém roce bylo i vzhledem ke sníženému prospěchovému stipendiu hospodaření fondu uzavřeno s mínusem jen o něco málo nižším než je současný zůstatek, nelze označit za příliš velkou rezervu. Je tedy nezbytně nutné dostat výnosy a výdaje tohoto fondu do větší rovnováhy.

Jedním krokem bylo právě snížení prospěchových stipendií, dalším pak zvýšení poplatků za delší studium. Momentálně se řeší nastavení jasných pravidel pro udělování účelových stipendií za účelem jejich snížení. V rámci toho je samozřejmě třeba vyřešit, které stipendium má mít prioritu, zda prospěchové, či účelové, tedy studenti, kteří studují s vynikajícími známkami, nebo ti kteří dělají něco navíc. Prospěchové stipendium má „výhodu“ v tom, že dle univerzitního předpisu nesmí být nižší než 11 000,- Kč. Nicméně ať už máte zálusk na stipendium prospěchové či účelové, počítejte s tím, že opasky se utahují tam i tam.

Příčin vedoucích k tomu, že se hospodaření stipendijního fondu dostalo do mínusu, lze nalézt několik. Prvně to, že z popudu fakulty došlo v minulosti ke snížení poplatku za delší studium pro studenty, dále přehnané čerpání prostředků v domnění, že fond je jaksi bezedný a v neposlední řadě se zdá, že studenti studují úspěšněji, neboť počet těch přetahujících klesl. Údajně také nelze říct, že by se univerzita při vymáhání tohoto poplatku zrovna přetrhla. V případě, že ve fondu dojdou prostředky úplně, se spíše nepočítá s tím, že by se peníze na stipendia našly jinde, ale mnohem pravděpodobněji se jednoduše nebudou vyplácet.

ZANECHAT ODPOVĚĎ