Ať už chceme nebo ne, je tu opět říjen a s ním přichází i další školní rok. Pro většinu z nás to není nic nového, prostě vejdeme do bazénu, vyjdeme po schodech a s jistotou vstoupíme do seminární místnosti. Je tu nicméně nemálo početná skupina lidí, která tímto měsícem začíná svůj první vysokoškolský semestr a místo sebevědomého vstupu do učebny bude nejspíše ještě pár týdnů bloudit po škole a hledat, kde se ona místnost vůbec nachází, stejně tak nervózně vybírat, kam si sedne a přemýšlet nad tím, koho vlastně potká.
Je pravda, že studenti na naši fakultu přicházejí a zase odcházejí každý rok. Letos bych nicméně ty nově příchozí ráda přivítala i já, redaktorka Paragrafu a zároveň čerstvá druhačka, která si ještě pamatuje první zmatky v novém prostředí.
Ať už jste totiž během prázdnin o naší fakultě slyšeli cokoliv — od příběhů o tom, že vlastně teď nemusíte dělat nic, přes doporučení, který spolek je nejlepší, až po seznam party, na kterých nesmíte chybět — věřte, že všechno je stejně nejlepší si sám prožít. Rozhodně ale celou školu hned nezavrhněte, a i přesto, že vlastně nemusíte, sem občas zavítejte. Ať už to bude na přednášku, seminář nebo třeba jen pozdravit se s kamarády. Zkuste si těch pět let studia zkrátka co nejvíce užít a naplno využít možností, které naše fakulta nabízí.
Hlavní je, abyste následujících pár let nestrávili zahaleni rouškou anonymity, což se může v ročnících o několika stech lidech snadno stát. Na rozdíl od středních škol už nebudete potkávat každou hodinu ty samé tváře, ale s každým seminářem spatříte zhruba dvacet dalších, zatím neznámých lidí. Stejně tak vyučující nebude mít většinou nejmenší tušení, kdo jste.
Může to znít hrozivě — třeba jste ze středních škol ještě zvyklí na důslednou péči vašich středoškolských učitelů, kteří z vás každý úkol dolovali klidně týden v kuse. Nicméně zdejší studium může být i příjemná změna, protože si o všem začnete rozhodovat sami, teď už je to vaše zodpovědnost.
A za sebe osobně bych vám, prvákům, proto chtěla popřát ta nejlepší možná rozhodnutí a krásně strávených pět let, které snad budou vším, co jste očekávali, a možná i něčím víc. Navíc doufám, že poznáte spoustu jedinečných lidí, protože hlavní výhodou tak početného ročníku, a vlastně celé fakulty, je právě ona velká diverzita mezi lidmi. Hlavně nemějte strach a tedy konečně — vítejte na právech!
